Tenkoviny

...když jsme tak odstranili zanedbatelné faktory a zbyly nám jen ty relevantní, délka ramen, kroutící moment a elevace, chtělo by se říci, že tedy „pohyb“ (otáčení rotačního gravitačního motoru nebo třeba kráčení lineárního gravitačního motoru) je odvislé jen a jen od nerovnováhy momentů sil. Ale budeme-li se ptát, jaké faktory se podílejí na kroutícím momentu, potažmo tedy na nerovnováze momentů sil, nemůžeme opomenout ani přehlíženou hmotnost a ani přehlížené gravitační zrychlení.
O gravitaci toho vlastně doposud mnoho nevíme, ale jedno můžeme prohlásit, že v kombinaci s pákou se gravitační síla chová stejně jako mnohé jiné síly. To že působí stejná na obou ramenech páky neznamená, že není pro pohyb páky důležitá. Páka se neptá, zda jsme na jedno rameno dali břemeno a na druhé působíme silou, zda jsme na obě ramena působili silou nebo zda jsme na obě ramena umístili závaží... bude-li na obě nestejně dlouhá ramena působit stejně velká síla, nastane nerovnováha momentů sil, delší rameno bude efektivnějším nástrojem.
Ohledně gravitačního motoru mnozí říkají, že „o gravitaci přeci nejde, ta působí na obě strany stejně“, zapomínají ale, že nepůsobí na dvě „stejné strany“.

Nevím, zda to bude někomu ku prospěchu, v souvislosti s gravitačním motorem tu připomenu jeden logický princip, který se nazývá „Occamova břitva“.

Když na jednoduchém příkladu nerovnoramenné  dvojzvratné páky z obr.1. zvažujeme vliv některých faktorů ve snaze dopídit se odpovědi na otázku: „Jak to, že se páka uvede do pohybu?“ pak můžeme některé z faktorů označit za  „nepodstatné“. Pokud je hmotnost prvního závaží shodná s hmotností druhého, pak o hmotnost závaží vlastně nejde, m1=5kg ; m2=5kg ; m1=m2. Je-li výška h1 shodná s výškou h2, pak o výšku nejde, h1=1m ; h2=1m ; h1=h2. Protože na obě závaží působí stejná gravitační síla a udílí oběma stejné zrychlení g, vlastně o gravitační zrychlení nejde. Zanedbat můžeme tedy i tíhovou sílu, neboť Ft1=Ft2 , (Ft1=m1*g ; Ft2=m2*g). Zanedbat můžeme potenciální energii, protože Ep1=Ep2 , (Ep1=m1*g*h1 ; Ep2=m2*g*h2). Protože je rozdíl mezi délkami ramen, d1=1m ; d2=3m ; d1≠d2 , můžeme tento faktor směle označit za podstatný. V návaznosti na to získá na relevanci kroutící moment Mk=Mk2-Mk1, neboť Mk1≠Mk2 , (Mk1=m1*g*d1*sinα ; Mk2=m2*g*d2*sinα), a elevace Ev , (Ev=(((m2*3)-(m1*1))*g)-Ft).